|
|
|
|
Vybraná oblast:
Přibyslav
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kraj:
|
|
| Okres: |
Havlíčkův Brod |
| Počet obyvatel: |
3983
|
| Nadm. výška: |
483 m n. m. |
| Rozloha: |
3531 ha |
|
Zast. úřad: |
info
|
| Informační kiosek: |
|
Ne
|
|
|
| Pošta: |
ANO |
Škola: |
ANO |
Lékař: |
ANO |
Autobus: |
ANO |
Vlak: |
ANO |
|
První věrohodná zmínka o Přibyslavi pochází z poloviny 13. stol. Tehdy byla městu udělena českým králem Václavem I. soudní pravomoc 1. stupně (horní právo) k rozhodování méně závažných sporů mezi vlastníky důlních polí, hutníky a kovkopy, kteří dobývali v okolí města galenit s významným procentem stříbra. Takto získalo zdejší osídlení městská práva. V době husitských válek (1420 - 1434) i v letech následujících byla těžba stříbra utlumena a později na desítky let úplně přerušena. Dne 11. října 1424 zemřel poblíž Přibyslavi Jan Žižka z Trocnova. Jeho bojovníci po smrti svého vojevůdce dobyli přibyslavský hrad a město. Od té doby až do bitvy u Lipan (30. května 1434) byla Přibyslav v držení husitů, kteří zde měli vojenskou základnu pro své výpady proti nepřátelům. Přibyslav byla několikrát těžce postižena nejen válkami, ale i častými požáry. V roce 1767 shořelo téměř celé město včetně věže, fary, školy, špitálu i střechy kostela. Po zániku těžby stříbra v okolí města patřilo k základním
zdrojům obživy zdejšího obyvatelstva především zemědělství, domácké tkaní lněného plátna. Drobné provozovny živnostenského charakteru, vznikající ve 2. pol. 19. stol, byly orientovány na zpracování zemědělských produktů, zvláště brambor, později mléka a na výrobu zemědělských strojů a nářadí.
|
|
|
