|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kraj:
|
Vysočina
|
| Okres: |
Žďár nad Sázavou |
| Počet obyvatel: |
1595
|
| Nadm. výška: |
640 m n. m. |
| Rozloha: |
1452 ha |
|
Zast. úřad: |
info
|
| Informační kiosek: |
|
Ne
|
|
|
|
|
| Pošta: |
ANO |
Škola: |
ANO |
Lékař: |
ANO |
Autobus: |
NE |
Vlak: |
NE |
|
Město Svratka tvoří čtyři dříve samostatné části: Česká a Moravská Svratka, Česká a Moravská Cikánka. Ve Svratce je katolický kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Vyrábělo se zde mnoho různých výrobků, z nichž některé proslavují město i v zahraničí.
Byla zde vysoká železářská pec vyrábějící železné hrnce, hmoždíře, žel. kamna, kříže aj. Patřila k ní také kosařská dílna. Z opuštěné železářské hutě byla v roce 1804 zřízena papírna, která vyhořela a objekt zakoupila vídeňská pilníkářská firma.
V okolí Svratky se nacházejí bohatá ložiska jílu, která umožnila vznik hrnčířské a kamnářské výroby, která zanikla po 2. svět. válce. V 19. stol. se zde rozšiřovala klempířská výroba, na jejíž tradici navazuje dnešní podnik Mars. Je zde také výrobna hokejových holí TOHOS, zal. v roce 1963.
Ve městě se narodilo mnoho osobností např. spisovatel J.V. Pleva, malíři Rudolf Hanych, František Nový, sochaři Antonín Odehnal, Otomar Suchý, býv. pražský primátor Čeněk Gregor, býv. smíchovs
ký primátor P.M. Fischer, který dal svým nákladem zbudovat na vyšehradském hřbitově Slavín. Zemřel zde malíř Jindřich Bubeníček. Tvořili a scházeli se zde umělci, malíři A. Slavíček, J. Jambor, F. Kaván, O. Nejedlý.
Svratecký výtvarník Alois Chocholáč, který Svratku proslavil svými uměleckými samorosty, byl koncem 30. let našeho stol. tvůrcem lesoparku vysoké krajinářské úrovně východně nad městem, který je využíván jako golfové hřiště.
Další informace na stránkách města viz WWW.
|
Související články:
Posmívat se čertům se nevyplácí
-
zobrazit
|
|
|
|
